Ahoj řidiči,

kombinace našich silničářů a řidičů, kterých je na našich silnicích bohužel větší část, mě nikdy nepřestane vytáčet.. V sobotu lehce po 16. hodině jsem vyrazil směr Vysočina, což znamená pár kilometrů po dálnici D1, která je v letních měsících plná velice aktivních silničářů a velice šikovných prázdninových řidičů. Na 26. kilometru jsem dojel né zácpu, ale parkoviště.. Není nic horšího než totální bezmoc, když na dálnici zastavíte a prostě stojíte. Okamžitě jsem navigaci přenastavoval na cestu bez využití dálnic.. Na nejbližší sjezd to však bylo nekonečných 6 km, tak jsem se tam nějak došoural a vyrazil na pomalé, úzké, ale krásné okresky. Nadšení z toho že jedu, mi bohužel nevydrželo dlouho..  Velice brzy jsem dojel jedince ve voze třídy MPV, který jel po úzké silnici raději extra pomalu a pro jistotu uprostřed.. I když viděl, že se na něj na rovinkách lepím a rád bych předjížděl, tak to prostě nešlo.. Nakonec se mi to povedlo a poté už jsem bez dalších problémů dorazil na místo určení. Jednalo se o kolegovu oslavu narozenin v jeho malebné vesnické hospůdce..

Po dlouhé době jsem spal v autě. Celou tuto dobu mi dělal společnost oblíbený RENAULT KADJAR, který posloužil velice dobře i jako ložnice.. Uprostřed noci jsem se vzbudil na bouřku.. Nádhera.. Miluji bouřky! Prožít noční bouřku ve voze zaparkovaném uprostřed polí, je naprosto dokonalý zážitek..