Ahoj řidiči,

po dlouhé době se zde s Vámi opět podělím o pár postřehů a zážitků, které jsem zažil za volantem..

Máme zde duben, takže Apríl ( ako by povedali naši Slovenský bratia, narodil jsem se vlastně také na Slovensku ale psst.. 😀 ) a počasí máme letos opravdu Aprílové..

Zatím co koncem března už jsem vytahoval kraťasi, tak dnes jsem ráno do práce vyrazil pro změnu v zimní čepici a nebylo to jen na image.. V centru Prahy kde bydlím, sníh sice nebyl, ale kolegyně bydlící ve vesničce pár KM za Prahou mi ukazovala fotku z rána, na které její auto pokrývá poctivých 10cm čerstvého sněhu.

Dokážete si tedy představit, co asi bylo dnes hlavní náplní Zpráv na Nově.. Kalamity a znovu kalamity! Zoufalí řidiči na letních pneu atd.. Ano to co se nyní venku děje, není zcela normální a chápu, že lidé už mají letní PNEU. Sám trošku nadávám, že naše předváděcí vozy zatím nejsou na letních, ale dnes jsem tedy nenadával. Copak já, ale hlavně kolegyně o které jsem se před chvílí zmiňoval..

Asi tolik tedy k Aprílovému počasí. Pojďme ale pozitivně. Z práce se vracím domů za světla, takže i situace na silnicích je lepší, než v hnusných, krátkých, zimních dnech. Má to ale samozřejmě i svá proti.. Hlavním proti pro řidiče aut, jsou dle mého názoru všichni účastníci provozu, kteří však mají jiné dopravní prostředky než auta.

Osobně mi nejvíce vadí cyklisti. Mám mnoho kamarádů cyklistů, ale ti jsou většinou rozumní a mají rádi své životy. Zatímco na silnicích poměrně často potkávám jedince na kolech, z kterých mám pocit, že chtějí ukončit své působení na tomto světě, ale bojí se výšek a Nuselský Most je pro ně tedy moc vysoko..

Další skupinkou jsou motorkáři. Ti mi vadí méně, protože aspoň nezdržují provoz. Naopak, někdy jsou to až přehnaně rychlí potencionální dárcové orgánů.. Pak mi také vadí, když se v husté zácpě cpou do mezer, kdy čekám, že mi řidítky odřou celý bok auta. Absolutně jim rozumím a snažím se vždy udělat prostor natolik, aby mohli projet v klidu a nestáli v zácpách zbytečně jako mi v autech. Takže si nemyslím, že bych byl v tomto ohledu bezohledný, ale občas, kde to místo není, by mohli být i řidiči na těchto prostorově méně výrazných strojích trpělivější..

A dnešní kapitolu uzavřu kapitolou samou osobě, kterou jsou chodci..

Opravdu mi nepřijde normální, abych brzdil a troubil na dementy, kteří jdou mimo přechod, případně na přechodu, kde však ale svítí panáček červené barvičky! A tito jedinci navíc zásadně jdou co nejpomaleji, ideálně cigáro v pusince a mobil v ruce a hledí na Vás, jestli nejste debil, že si dovolíte se lehce rozzlobit a nedejbože  na ně zatroubit! Však se chudáček ještě polekal!! NO COMENT! Také jsem někdy chodec! A také nechodím vždy jen po přechodu.. Ale když jdu mimo přechod, tak zásadně způsobem, aby kvůli mně žádné auto nemuselo ani jen přibrzdit! 1. kdyby nepřibrzdilo, tak mám sebe, i své zlaté exfotbalistické nohy rád  2. nejsem bezohledný dement!

Zcela živě vidím vystrašený pohled paní, na kterou jsem si posledně dovolil zatroubit, když šla v hustém provozu vycházkovým tempem na červenou a něco na mě ještě gestikulovala! Co jsem si to dovolil..?! Měl bych se nad sebou asi zamyslet!

Přeji mnoho šťastných kilometrů a hlavně pevné nervy. Zase se ozvu..